Rýchory: zapomenutý kout Krkonoš

Žádné komentáře

Rýchory se nachází na nejvýchodnější výspě Krkonošského národního parku. Už jste o nich slyšeli? Ne? Já před letošní dovolenou taky ne. A při tom je to snad jedna z nejhezčích, i když nejzapadlejších, částí Krkonoš.

Původně jsme s přítelem měli v plánu strávit dovolenou pod stanem na jižní Moravě, ale Znojmo i Mikulov jsme si užili už v květnu, tak jsme se na poslední chvíli začali pídit po něčem jiném. Já jsem se ze zoufalství vrhla na Airbnb. Našla jsem tam spoustu maringotek a pochybných nemovitostí k pronájmu, ale nic slušného nebo v naší cenové relaci. Nakonec jsme měli štěstí a náhodou jsme objevili chatu v osadě Křenov, jen 3 km od Žacléře. Ani jeden z nás v těchto končinách nikdy nebyl, ale byli jsme nadšení z toho, že budeme moct trávit týden v přírodě, relativně daleko od civilizace. Tak slovo dalo slovo, my jsme si sbalili batohy, dali dohromady outdoorové oblečení a zásoby na týden a vyrazili jsme.

Situace se nám trochu zkomplikovala absencí auta, jelikož přiznejme si, že Žacléřsko je hrozná díra, kde autobusy ani jiná hromadná doprava zase tak často nejezdí. Já jsem navíc dva týdny před dovolenou díky zánětu rohovky dočasně oslepla na obě oči, takže ze začátku vůbec nebylo jasné jestli budu vůbec moct jet a zda z toho vůbec něco budu mít. Nakonec týden strávený uprostřed lesů byl to nejlepší co jsem pro sebe mohla udělat.

Křenov

Z Prahy jsme se vydali do Trutnova autobusem Student Agency a díky bezmezné ochotě našich domácích jsme se z Trutnova do Křenova svezli autem. Čekala na nás malá, ale prostorná a útulná chata pod lesem. Křenov je místo, kde lišky opravdu dávají dobrou noc. Nejbližší obchod je 3 km daleko, stejně tak hospoda, pošta a bankomat. Spojení se světem bylo minimální. Autobusy jezdí párkrát denně, takže je vždycky lepší dojít někam pěšky. Signál na telefon místy mizí a o 3G síti si můžete nechat zdát – ta totiž funguje jen někdy a jen v některých místech. Jinak je tam nádherně. Naše chalupa byla přímo pod lesem a pod rozkvetlou divokou loukou. Co víc si přát?

IMG_3678

IMG_3681

IMG_3707

IMG_3715

IMG_3716

Žacléř

Původně kupecké a hornické městečko, které staletí žilo ze strategického umístění na obchodní stezce mezi Čechami a Polskem je dnes trochu v útlumu, i když při troše dobré víry (a když hodně přimhouříte oči) si můžete jeho dnes už zašlou slávu představit. Z nějakého prapodivného důvodu se Žacléř skládá vlastně ze dvou „center“. To spodní najdete v blízkosti dnes opuštěného žacléřského zámku. Je to ta část, která je historicky starší, tudíž tu narazíte na dříve výstavní kostel, zajímavý hřbitov, obecní úřad, poštu, pár obchodů, cukrárnu s milou paní majitelkou, která Vám (pokud bude mít dobrou náladu) udělá zákusky na přání a tři samoobsluhy (je zde jedna Jednota, jedna vietnamská večerka a výborně zásobený obchod Otesánek s.r.o.).

Žacléř má zvláštní atmosféru časů dávno minulých – najdete tady zbytky tradiční dřevěné architektury, ale i zámek, které je dnes ale bohužel uzavřen a v tak trochu dezolátním stavu. Každopádně by to byla skvělá kulisa gotického románu. Další ze zajímavostí je fakt, že v oblasti nedošlo po druhé světové válce k odsunu Němců, kteří v kraji zůstali díky svým znalostem v oblasti hornictví – byli to totiž často důlní inspektoři a další odborníci. Když se zajdete podívat na místní hřbitov, tak uvidíte jak skladba obyvatelstva vypadala původně. Vedle sebe zde leží německé i české rodiny, občas se tam zatoulal i nějaký ten Ital nebo Francouz. Celkově je tak městečko zajímavé v mnoha ohledech, a pokud jste milovníci historie, tak si určitě přijdete na své.

IMG_3692

IMG_3696

IMG_3699

IMG_3839

IMG_3701

Rýchory

Před cestou jsme četli o tom jak krásné Rýchory jsou, ale realita nám vyrazila dech. Vyšli jsme tradičně z Křenova přes Žacléř a vydali směrem na Rýchorskou boudu, kde se můžete občerstvit a pokochat se výhledem na nedalekou Sněžku. Ale pozor, i během sezóny mají otevřeno jen do 16 hodin. U boudy se pasou chlupatí poníci a pokud budete mít štěstí, tak se vám podaří zahlédnout i stádo highlanderů – skotských chlupatých krav, které se pasou kousek od Rýchorské boudy. Cesta lesem nám rychle ubíhala. Aby taky ne – Rýchory jsou neuvěřitelně bohaté na rostlinné druhy, které jsem před tím nikde neviděla, krásných výhledů je tu hned několik a lesy tady mají pořád takové to divoké kouzlo, až si člověk připadá jako v Alpách.

Asi nejmagičtější částí Rýchor je Dvorský les. On je to vlastně takový prales v první zóně národního parku. Dříve se tu volně pásl skot, takže krajina tu vypadá jinak. Trochu snově a děsivě zároveň. Zbytky bukového pralesa obklopují smrky, kleč a horské louky. Rozhodně je to místo, které stojí za to navštívit.

IMG_3857

IMG_3971

IMG_3892

IMG_3927

IMG_3932

IMG_3944

Pevnost Stachelberg

Jeden z našich výletů vedl k dělostřelecké pevnosti Stachelberg. Sice nejsem fanouškem vojenské historie, ale právě Žacléřsko je s vojenským opevněním z období druhé světové války silně spojené a navíc je Stachelberg díky své velikosti unikátní. Jedná se o největší dochovanou dělostřeleckou pevnost na českém území. Z jeho návštěvy jsem měla smíšené pocity. Nejsem velká fanynka malých prostorů a už vůbec ne míst, která se nacházejí několik desítek metrů pod zemí. Jenom dostat se do dělostřelecké pevnosti skrz vybetonovaný otvor asi metr krát metr mě stálo hodně sil a přemlouvání. Každopádně jsem ráda, že jsem se přemohla, protože něco takového už asi dlouho neuvidím. V pevnosti se nachází expozice věnovaná druhé světové válce a bojům, které se na Žacléřsku odehrály. Nedaleko pevnosti, za rozhlednou, směrek k autobusové zastávce najdete modelové zákopy a sérii menších pevností a řopíků.

IMG_3763

IMG_3752

IMG_3755

Rozhledna Eliška

Hned vedle dělostřelecké pevnosti Stachelberg stojí rozhledna Eliška, pojmenovaná po manželce Václava II., české a polské královně Elišce Rejčce, mezi jejíž věnná města patřil i nedaleký Trutnov. Rozhledna má necelých 25 metrů a je z ní krásný výhled do okolí. Hned pod ní stojí dřevěná socha Elišky Rejčky, která celému místu dodává zvláštní atmosféru.

IMG_3787

IMG_3791

IMG_3769

Stravování

Samozřejmě vás neochudím o tip, kde se dobře najíst. Najít v Rýchorách a vlastně na Žacléřsku vůbec místo kde se dobře najíst je docela tvrdý oříšek. Nedaleko od Stachelbergu, v lyžařském středisku Prkenný Důl, najdete rekreační areál Bret, kde výborně vaří. S přehledem vám tam udělají kávu, palačinky nebo třeba hovězí játra a jiné dobroty. Samotný Žacléř je na tom se stravováním bídně, ale mají tu skvělou cukrárnu. Cukrárnu Marta najdete ve spodní části městečka kousek od obecního úřadu a hned vedle veterinární ordinace. Pravda, vypadá to tady nevalně a kávu dělají pouze rozpustnou, ale to všechno vám vynahradí milá paní majitelka původem z Valašska, která dělá výborné domácí zákusky. Mezi naše oblíbené patřily obrovské karamelové větrníky. V samotných Rýchorách je jedna z mála šancí na občerstvení výše zmiňovaná Rýchorská bouda, která má přes den relativně slušnou nabídku základních jídel (polévky, ovocné knedlíky, klobásy atd.) a nápojů. Absenci něčeho lepšího vám vynahradí úžasný výhled a milá a ochotná obsluha. A pokud pojedete do Rýchor přes Trutnov, tak se zaručeně dobře najíte v restauraci Pod Lékárnou, kterou najdete hned vedle autobusového nádraží a kulturního centra města.

IMG_3806

IMG_2920

IMG_3759

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s