36 hodin ve Znojmě

Někdo jezdí rád do Londýna, New Yorku nebo Tokia – já jezdím do Znojma. Z nějakého absolutně nepochopitelného důvodu jsem si to město zamilovala a už nějakou dobu se snažím přesvědčit své okolí, že Znojmo je tou nejlepší destinací. Jenže, nikdo nějak nesdílí mé nadšení. Budu k vám upřímná (Znojmané snad prominou) – ono totiž ve Znojmě nic moc není. Spíše tedy nic než moc. Ovšem záleží na tom, co od pobytu očekáváte, protože to nic je relativní. Pokud chcete klid, přírodu, víno a hezké výhledy, tak je tohle královské město na úplném jihu Moravy ideální destinací na prodloužený víkend.

Přesně takhle jsem to pojala, když jsem jednou večer v dubnu volala do Ameriky mé nic netušící kamarádce A., která má slabost pro střední a východní Evropu a zbožňuje vše české. Slovo dalo slovo, já jsem jí Znojmo vylíčila jako klenot české kultury, architektury a kde čeho, slíbila jsem stálý přísun dobrého vína a jídla a nakonec jsem jí přesvědčila, že až v létě přiletí do Prahy, tak si uděláme prodloužený víkend a na to „moje” Znojmo se pojedeme podívat. A pak jsem na to ve víru dění tak trochu zapomněla. Konec července je přece daleko, říkala jsem si …

IMG_1856

IMG_1844

Panikařit jsem začala večer před odjezdem. Nejen, že mi došlo, že teda jedeme už zítra, ale navíc mi A. oznámila, že pojede jen nalehko a kufr nechává v Praze. Vzhledem k tomu, že jsem byla vždycky a všude to individuum s tím největším zavazadlem (a proto jsem se dala na cestu minimalismu, ale o tom až jindy), tak jsem začala horečně přemýšlet jak to vlastně udělám abych se vyhnula další ostudě v podobě obrovitého zavazadla. Pamatuju si jeden školní výlet, kdy jsem měla největší krosnu ze všech a ku pobavení všech zúčastněných mi jí museli pomáhat nasazovat dva spolužáci – jinak jsem se totiž převrátila i s krosnou na záda a nezbývalo mi nic jiného než kopat nohama jako brouk a doufat, že mě zase někdo zvedne. To bych už vážně nikdy nechtěla opakovat.

Každopádně se mi nakonec, po několika hodinách úporného balení, opětovného vybalování a opakování si minimalistických manter typu „To nepotřebuješ“, všechno vešlo do malého „školního“ batohu. Musím říct, že to považuju za svůj životní výkon. Než jsem se vzpamatovala z balící euforie, tak už bylo na čase vyrazit směr Znojmo. Plánovaná cesta nakonec trvala místo tří hodin čtyři, což mi dalo dost času zamyslet se nad tím, jestli mě A. hned po příjezdu do Znojma neumlátí za to, že jsme vyrazily na víkend do nějakého zapadákova, místo toho abychom jely třeba do Vídně. Oddechla jsem si až v okamžiku, kdy jsme vjeli do města a A. (při pohledu na paneláky, což do teď nechápu) začala halekat, jak je to pěkné město. Konečně někdo ocenil mou vášeň pro Znojmo.

Ubytovaly jsme se v jednom nejmenovaném hotelu na náměstí, který i přes pozitivní hodnocení na Booking.com, budil spíše dojem socialistického hampejzu a zájezdního hostince pro ztracené existence v jednom a vyrazily jsme do víru vlahé letní noci. Nebudu zastírat, že pokud chcete chodit po památkách nebo vyhledáváte turistické atrakce, tak Znojmo asi nebude vaší oblíbenou destinací, ale pokud chcete někde strávit fajn víkend proložený trochou kultury, krásnými výhledy na klikatící se Dyji, vínem a procházkami nebo cyklovýlety, tak je to ideální.

IMG_1821

IMG_1824IMG_1831

IMG_1823

Pokud chcete vidět jak to Znojmo vlastně vypadá tak vylezte na radniční věž, která se tyčí více jak 80 metrů nad malebným historickým centrem města. Cesta nahoru je, obzvlášť pro klaustrofobiky jako jsem já, hodně krkolomná, ale výhled stojí za to. Dalším neodmyslitelným bodem programu musí být v každém případě kochání se panoramatem města a výhledem na vlnící se Dyji. Já jsem si oblíbila posezení na terase u rotundy svaté Kateřiny, kde mají skvělou zázvorovou limonádu, ale taky všudypřítomné víno a něco k snědku. Jestli vás láká kultura, tak navštivte Znojemský hrad, kde svého času přebývali Přemyslovci a rotundu svaté Kateřiny, kde najdete unikátní fresky z roku 1134. Vstup do rotundy je ale omezen a vše závisí na aktuální vlhosti, nezapomeňte se před tím proto ujistit, že prohlídka opravdu bude. Nám vyšlo sice krásné počasí, ale díky tomu, že celý víkend bylo kolem 30°C, tak rotunda byla kvůli nepříznivé vlhkosti zavřená. Pokud ve vás dřímá duše dobrodruha a máte radši památky pod zemí než nad ní, tak se vydejte na prohlídku znojemského podzemí a prohlédněte si unikátní (až 27 kilometrů dlouhý) systém chodeb vybudovaný během 14. a 15. století.

IMG_1852

A v neposlední řadě – vyyražte za vínem. Ať už se budete procházet uličkami starého města a degustovat nabídku místních vináren nebo vyrazíte pěšky/na kole na nejbližší vinohrady, tak budete vínem obklopeni. Vždyť vinohrady najdete ve Znojmě jen pár kroků od kostela svatého Mikuláše, který je dominantou historického centra.

1 komentář: „36 hodin ve Znojmě

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s